• prodlouženou míchu zásobují 3 skupiny perforujících arterií z a.spinalis anterior a posterior, AV a PICA
• přední medulární větve z distální AV a a. spinalis anterior (ASA)
  • anteromediální (paramediální)   – např. zásobují mediální část pyramidové dráhy, část lemniscus medialis (LM), ou retikulární formaci (RF), fasciculus longitudinalis medialis (FLM)  a ncl. n. hypoglos­si.
  • anterolaterální větve – zásobují např. pyramidovou dráhu
    
• laterální medulární větve z AV, PICA, kraniálněji z AB a AICA
  • kaudální, střední, rostrální, dorsální  –  zásobují např. tractus spinothalamicus a tractus spinocerebel­laris ventralis,  ncl. ambiguus, spodinu IV. komory vč. ncl. n. hypoglos­si, ncl. dorsalis n. vagi a ncl. solitarius,  vestibulární a kochleární jádra a dále tractus spinalis a ncl. nervi trigemini.
• zadní medulární větve z a. spinalis posterior a PICA
  • kaudální a rostrální – zásobují ncl. gracil­lis (Gol­li) a ncl. cuneatu, kaudální část ncl. solitarius, jádra n. X, a někdy spinální trigeminální jádro a area postrema
    

• pons zásobují perforátory z AB, AICA, SCA a z pontin­ních tepen.
• s ohledem na anatomii pontu je jen minimum zadních pontin­ních perforátorů (z SCA), pons zásobují převážně přední pontin­ní arterie a laterální (dlouhé) pontin­ní arterie.
• přední pontin­ní arterie dělíme  na
  • anteromediální – Zásobují ncl. n. VI, FLM, rafeální jádra, paramediální část RF, mediální část pyramidové, kortikobulbární a kortikopontin­ní dráhy, mediální části pontin­ních jader a někdy část LM
  • anterolaterální – zásobují laterální a ventrální pyramidové svazky a laterální části drah a jader, jejichž mediální části zásobují anteromediální perforátory
    
• laterální pontin­ní perforátory zásobují mj, laterální část ncl. n. VI., n. VII., ncl. olivaris superior, tractus spinothalamicus, lemniscus lateralis a medialis a tractus tegmenti centralis, brachium pontis, spinální a principální jádro n. V. a horní vestibulární jádro, laterální pyramidová vlákna, pontin­ní jádra

• perforátory odstupující z ACP, SCA , a.choroidea posterior
• přední mezencefalické
  • anteromediální – zásobují např. decus­satio pedunculorum cerebel­larium superiorum, ncl. ruber, substantia grisea centralis, FLM, jádro n. IV., n. III., dorzální rafeální jádra
  • anterolaterální (pedunkulární) – zásobují kortikopontin­ní, kortikospinální a kortikobulbární dráhu, většinu substantia nigra ev. LM
• laterální mezencefalické – zásobují např. spinotalamickou dráhu, lemniscus lateralis,
• zadní mezencefalické tepny (arteriální síť col­liculi inferiores a síť col­liculi superiores)

• arteriální zásobení thalamu je ve většině případů uskutečňováno mnohočetnými, drobnými, perforujícími cévami odstupujícími ze zadní komunikanty (ACoP) a z P1 a P2 segmentů aa. cerebri posteriores (ACP)

• zásobení thalamu je rozdělováno do čtyř teritorií:
  • přední (a.polaris z ACoP)
  • paramediální (z P1 segmentu) – 3 typy zásobení:
    • A – vícečetné malé perforující tepny odstupující z oboustranných segmentů P1    
      
    • B – Percheronova arterie  – jednostranná, dominantní, samostatně odstupující arterie ze segmentu P1, zásobující oba mediální thalamy  
    • C – perforátory odstupující z přemosťující tepny, která propojuje oboustranně segmenty P1
  • inferolaterální (a.tahalamogeniculata z ACP)
  • zadní (a.choroidea posterior z ACP)

• většina čistě thalamických infarktů je lakunárního původu na podkladě arteriolopatie terminálních větví
• při trombembolii do ACP jsou většinou postiženy i další oblasti zásobené ACP (okcipitální, temporální lalok)